Webmaster


Klášter dominikánů u kostela Panny Marie Růžencové
Jiráskovo náměstí 30/814
326 00 Plzeň

P. RNDr. Jan Rajlich, OP:
e-mail: jan@op.cz




Počet přístupů:




Dominikánská motta


Dominikáni mají několik hesel, která shrnují jejich cíl a poslání. Nejčastěji citované je VERITAS (pravda). Další dvě nejčastěji citovaná jsou LAUDARE, BENEDICERE, PRAEDICARE (chválit, dobrořečit, kázat) a CONTEMPLATA ALIIS TRADERE (předávat ovoce vlastního rozjímání).

I. VERITAS
Pravda

Podle Písma je Bůh pramenem pravdy: "To hlavní v tvém slovu je pravda" (Ž 119, 160); "Já Hospodin vyhlašuji spravedlnost, prohlašuji právo" (Iz 45, 19). On vede svůj lid v pravdě: "Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě" (Ž 25, 5); "Hospodine, ukaž mi svou cestu, budu žít podle tvé pravdy" (Ž 86, 11). Sv. Tomáš Akvinský tvrdí, že pravda není pouze v Bohu, ale že On sám je pravda, je první nejvyšší pravdou (Summa theologiae, I.q 16.a5).
V Ježíši Kristu se Boží pravda plně projevila: "plný milosti a pravdy" (Jan 1, 14). Přišel jako "světlo světa" (Jan 9, 5) a jako "Pravda" (Jan 14, 6), aby tato slova potvrdil: "Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě" (Jan 18, 37). Jeho učedníci pokračovali v jeho slibu, protože "poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými" (Jan 8, 32).
Následovat Krista znamená žít podle Ducha, kterého poslal - "Ducha pravdy" (Jan 14, 17; 15, 26; 16, 13), který vydal svědectví o Ježíši a posvětil učedníky v pravdě (Jan 17, 17). Milujte pravdu (2Te 2,10) a "buďte pravdiví v lásce, ať ve všem dorůstáte v Krista" (Ef 4, 15). Být křesťanem znamená být členem Kristova těla (Řím 12, 5; Kor 12, 27; Ef 4, 15) - Církve (Kol 1, 24), která je "sloupem a oporou pravdy" (1 Tm 3, 15). Katechismus učí, že člověk od přirozenosti touží po pravdě; má povinnost ji ctít a dosvědčovat. Je též vázán přidržet se poznané pravdy a podle jejích požadavků zařídit celý svůj život (§ 2467). Přesvědčení, že Bůh je náš počátek i náš konec, že vycházíme od něho a k němu se vracíme, že sám je pravda, která nás osvobodí, je základem každé dominikánské činnosti. Hymnus Adoro te devote (od sv. Tomáše Akvinského) říká: "V něm je základ pravdy všemu lidstvu dán". V konečném závěru můžeme říci, že všechno je o lásce: koho milujeme a jak moc. Proto, abychom mohli více milovat Boha a svého bližního, je potřeba více Boha poznávat a poznat sám sebe. Poznání pravdy nám tedy slouží k lásce. Sv. Dominik se snažil o spásu duší u svých posluchačů kázáním pravdy. Ustanovil studium jako způsob dominikánské askeze tak, abychom mohli důkladněji a přesvědčivěji kázat o pravdě. Sv. Tomáš Akvinský, jako každý dobrý dominikán, pevně věřil, že nejenom existuje někde pravda, ale že pravdu můžeme nalézt kdekoliv. Bral všechny námitky vážně, starostlivě rozlišoval, zda se jedná o pravdu nebo o omyl. To je také dnes základem moderní teologie, která používá formu dialogu, protože hledání pravdy je společnou cestou k odhalení.
Záměrem dominikána nesmí být zničení svého oponenta, ale hledání a vytváření dialogu na stejných základech pravdy. Naše snaha o pravdu nezbytně znamená, že ji máme vysvětlovat a bránit tak, že se staneme apologety pravdy. Papež Honorius III., který oficiálně potvrdil náš Řád, řekl sv. Dominikovi: "Jsme přesvědčeni, že bratři tvého Řádu budou mistry víry a pravého světla světa".
Velká světice a dominikánka, sv. Kateřina ze Sieny, shrnula svůj ideál do vlastní modlitby: "Bože, uděl, abych mohla vždy být milovnicí a hlasatelkou pravdy a kvůli pravdě mohla také zemřít (Dopisy, 277). V takovéto lásce k pravdě je velkým vzorem všech dominikánů naše Paní, Maria, Matka Ježíšova. Otevřela své srdce a mysl pro Boží pravdu, kterou jí Bůh poslal, a snažila se touto pravdou inspirovat a dávat ji ostatním (Jan 2, 5), přestože jí samé to přinášelo bolest (Lk 2, 35; Jan 19, 25). Navíc poznala svého syna jako Pravdu a rozvažovala o slovech a událostech jeho života (Lk 2, 19.51).

II. LAUDARE, BENEDICERE, PRAEDICARE
Chválit, dobrořečit, kázat


Toto motto pochází z mešní preface k Panně Marii. Kardinál biskup z Porto (papežský legát a cisterciácký mnich) byl vyslán k dominikánům do Boloně, aby se přesvědčil o povaze právě nově založeného Řádu. Otevřel na oltáři misál a když uviděl slova na začátku preface, všechny jeho pochybnosti byly rozptýleny. V prefaci čteme: "Vere dignum et iustum est, aequum et salutáre, nos tibi semper et ubíque grátias ágere: Dómine, sancte Pater, omnípotens aetérne Deus: Et te in beátae Maríae semper Vírginis collaudáre, benedícere et praedicáre. Quae et Unigénitum tuum Sancti Spíritus obumbratióne concépit, et, virginitátis glória permanénte, lumen aetérnum mundo effúdit, Iesum Christum Dóminum nostrum". Tato fráze se velmi rychle ujala mezi dominikány pro svou výstižnost. Tomáš Agni (přijal sv. Tomáš Akvinského do Řádu) vysvětluje: "laudáre - chválit, to znamená modlitbu božského oficia; benedícere - dobrořečit, žehnat každému, s kým se setkáme v rozhovoru; praedicáre - kázat (hlásat) mezi lidmi a klérem".
Z kontextu preface vyplývá, že předmětem chvály, žehnání a hlásání je Bůh Otec ve vtělení svého jediného Syna a v síle Ducha svatého. Dominikánská spiritualita je tudíž trinitární a inkarnační. Jediný, pravý a živý Bůh je námi hlásán jako trojjediný: Otec, Syn a Duch svatý.
Toto tajemství Nejsvětější Trojice je známo pouze nám křesťanům, protože bylo zjeveno Synem - Slovem, které se stalo tělem, Ježíšem Kristem. Bůh se sám stal jedním z nás, vykoupil celé stvoření a posvětil nás, když z nás udělal Boží děti skrze dary Ducha svatého. Díky tomu víme, že všechno, co Bůh činí, je dobré a hmota není zlo. To je to, co vtělení naznačuje: Bůh sám nepohrdl tělesností, ale přijal lidskou přirozenost. Ježíš Kristus je tedy pravý Bůh a pravý člověk. Bůh se narodil z Marie a Maria ho kojila. Byl obětován Marií a Josefem. Bůh žil mezi námi. Bůh trpěl s námi a za nás. Bůh krvácel a zemřel pro nás na kříži. Bůh vstal z mrtvých.
To by nám mohlo pomoci pochopit velkou úctu dominikánů k Matce Boží, Panně Marii. Ona je zárukou skutečnosti vtělení. Pro její spolupráci a s její spoluprací se Bůh stal jedním z nás. Maria byla vždy velmi blízko přítomna v životě a službě Ježíšově: v jeho dětství (Mt 2, 11), na počátku jeho působení (Jan 2, 1-11), při jeho smrti (Jan 19, 25) a na počátku Církve (Sk 1, 14). Proto je nanejvýš vhodné, aby se dominikáni snažili laudáre, benedícere et praedicáre Boha v životě Marie.

III. CONTEMPLATA ALIIS TRADERE
Předávat ovoce vlastního rozjímání


Toto moto se objevuje u sv. Tomáše Akvinského v Summa theologiae ve své plné podobě jako contemplare, et contemplata aliis tradere (II-II.q188.a7). To znamená rozjímat a předávat druhým plody vlastního rozjímání. Elegantně zachycuje podstatu dominikánského života: zdařilou kombinaci kontemplativního života (rozjímat) s aktivitou (předávat druhým plody vlastního rozjímání). Dominikáni nejsou pouze aktivní v apoštolátu a také nejsou pouze kontemplativním a mnišským řádem. Jsou obojím. Jedno oživuje a druhé vyživuje. Rozjímáme v řádu, abychom mohli něco plnohodnotného dávat; studujeme v řádu, abychom mohli plnohodnotně hlásat. Základem toho všeho je naše vlastní modlitba, náš společný život a samozřejmě Písma. Toto všechno plně podporuje naše studium, naše rozjímání a naše hlásání. Jako v případě učedníků jdoucích do Emauz i naše srdce hoří v nás, když nám Kristus otvírá Písma skrze naše rozjímání (Lk 24, 32), a my hlásáme a zvěstujeme jeho radostnou zvěst (Lk 24, 34). V tom všem je velkým vzorem opět blahoslavená Panna Maria. Ona naprosto otevřeně přijala slovo Boží a žila podle něj (Lk 1, 38.45; 11, 28). Uvažovala nad andělským pozdravem (Lk 1, 29), nad událostmi Ježíšova života (Lk 2, 19.51) a následovala vůli Boží. Radila druhým, aby jednali stejně (Jan 2, 5). Pravděpodobně znala důvěrně Písma, protože rozuměla tomu, jak je má naplňovat ve svém životě, a byla schopna hlásat pravdu svým životem (Lk 1, 46-55). Skrze své hluboké spojení a spolupráci s Boží milostí Maria přijala a nesla největší plod své kontemplace, svého Syna Ježíše Krista.



Řád dominikánů má ještě další hesla, která nejsou tak často používaná jako hlavní a jsou zahrnuta v prvních třech nejznámějších:

CUM DEO VEL DEO TANTUM LOQUENDO
Vždy mluvte s Bohem nebo o Bohu.


Sv. Dominik často naléhal na své bratry, aby se pevně drželi tohoto pravidla. Je to výborné shrnutí dominikánské spirituality a zahrnuje stejnou ideu jako "contemplata aliis tradere". Je shrnutím aktivního a kontemplativního života.

VERBO ET EXEMPLO
Slovem a příkladem


Tato slova byla často užívána ranými dominikány jako "bojový pokřik". Vypovídá o našem záměru být členy Řádu kazatelů, protože naše hlásání nespočívá pouze na tom, co říkáme, ale také na tom, co děláme. Lidé budou vzdávat slávu Bohu, když uslyší radostnou zvěst a uvidí vaše dobré skutky (Mt 5, 16).

SUI SEQUENTES VESTIGIA SALVATORIS
Jít ve šlépějích svého Spasitele

Toto bylo často vyslovovaným heslem sv. Dominika. Zahrnuje jeho záměr v přijetí nové formy náboženského života. Život dominikána znamená spodobnit se s Kristem, být kazatelem na cestě. Všechny naše sliby poslušnosti, čistoty a chudoby jsou kvůli tomu, aby nás učinily svobodnými k následování způsobu života, jaký vedl na této zemi náš Pán Ježíš Kristus. Být dominikánem znamená být chudým hlasatelem jako náš Pán a Mistr.


Překlad a úprava: Tomáš Mlýnek
(převzato ze stránek http://www.op.cz)